.
.
.
.
.
.
..

.
.

Nepoznávám se...

17. prosince 2011 v 16:03 | Thalia |  Básně
Jediný pohled do Tvých očí
zevnitř mě svírá, zevnitř mě mučí
noc co noc se mi o Tobě zdá
naši budoucnost tuším jen ve hvězdách.

Vidím před sebou jen bílou zeď
toužím vidět Tě, tady a teď
stesk a žal sužují duši moji
rány lásky se těžko hojí.

Ztrácím hlavu, rozum mě opouští
kráčím za chladné noci po poušti
v té věčné prázdnotě strachu a samoty
přeji si spojit dva rozdílné životy.

Strach a bolest teď jenom znám
já jsem tu sama, Ty jsi sám
postrádám lásku a vřelé objetí
toužím zbavit se svého prokletí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eámanë Eámanë | Web | 17. prosince 2011 v 16:57 | Reagovat

Hezky se to rýmuje a pěkně se to čte, ale smutné téma ...

2 Eámanë Eámanë | Web | 17. prosince 2011 v 17:26 | Reagovat

Aha, tak to je škoda .. Já si nevzpomínám, že bych četla nějakou veselou báseň .. jen tu změněnou Polednici :D

3 Eámanë Eámanë | Web | 17. prosince 2011 v 17:52 | Reagovat

Ahojky,
U mě na blogu je takové malé zhodnocení Sb, budu ráda, když se podíváš :) :P

4 Marky Marky | 18. prosince 2011 v 19:40 | Reagovat

Krásné...

5 Ilma Ilma | E-mail | Web | 15. května 2012 v 16:52 | Reagovat

Skvělé! Hezky píšeš. Možná to tak vidím, rpotože je to výstižné, protože se v těch básní odráží část mě. Nemám slova.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama