.
.
.
.
.
.
..

.
.

Nepatřím sem

11. ledna 2012 v 17:33 | Thalia |  Básně
Vlastně to ani není básnička, jen takový můj výlev..

Ten pocit je mi víc než blízký -
vlastně je mým denním společníkem.
Ze stromu života jsou už jen třísky,
a samota je radosti loupežníkem.

Já sem nepatřím.
Moje duše je osamělá, ale nespoutaná;
a každá chvíle mimo realitu uvítaná,
jenže ji nikdy nespatřím.

Asi budu muset splynout s davem,
ač nerada, sžít se s realitou,
schovat svou tvář pod temným hávem
a zkrotit svou duši vzdorovitou.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Eámanë Eámanë | Web | 11. ledna 2012 v 18:14 | Reagovat

Líbí se mi ten první verš poslední sloky ..
Jinak hraje Medděda, ale napsala jsem to myslím anglicky, jsem pošuk :D

2 Marky Marky | 11. ledna 2012 v 18:35 | Reagovat

Krásná báseň.
Někdy se tak taky cítím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama