.
.
.
.
.
.
..

.
.

Můj týden v Itálii

24. července 2013 v 22:41 | Thalia |  Aktuálně
Předem varuji, že se možná trošku rozepíšu, takže pokud vás to v půlce článku (nebo dříve) přestane bavit, nebudu se divit. Chtěla bych vám trošku přiblížit svoje zážitky z dovolené v Itálii. A ne, není to výsměch vám, kteří jste neměli to štěstí jet k moři ;)



Na cestu se vždycky těším, protože k večeru, když přejedeme rakouské hranice, se dostaneme do krásné lesnaté krajiny. Vysoké zelené kopce se zříceninami střídají údolí s protékajícími říčkami zalité posledními paprsky slunce. Jsou to doslova muka nemoct si zastavit a všechno to nafotit, a tak mi zbývá se ten krásný výhled jen co nejlépe vtisknout do paměti.
Když jsme ráno dojeli do Itálie, přivítalo nás spoustu slunečnic. Opravdu, kolem dokola se táhly široké žluté lány.
Víte, co je nejlepší? Že u hotelu vás sice vysadí v 8 hodin (minule to bylo dokonce v 5 hodin) ráno, ale na pokoj máte nárok nejdříve od 12 dopoledne. Co z toho plyne? Že vám kufry někde zamknou a vy si v tom horku dělejte co chcete, bez nároku se po cestě převléknout. Takže jsem v dlouhých riflích v třicetistupňovém horku procházela město... Já vím, že jinak to asi udělat nejde, ale stejně je to na houby.
Naproti tomu, ta slaná vůně moře a křik racků, to jsou nádherné věci. Dokázala bych hodiny jen tak sedět na pláži, dýchat a poslouchat.
Prošli jsme se k našemu bývalému hotelu v Riccione, což bylo asi 2 kilometry od místa, kde jsme byli teď. Bylo to krásné vidět po dvou letech všechny ty obchody a domky, které se prakticky nezměnily.
Výlet do ciziny mě utvrdil o tom, že po skoro šesti letech učení se angličtiny neumím vůbec nic. Byla jsem jen schopná překládat rodičům to, co říkali na recepci a v obchodech, toť vše. S nikým bych se moc nedomluvila. Na svoji obranu ale musím poznamenat, že angličtina Italů nezní jako angličtina s italským přízvukem, ale jako italština s anglickým přízvukem. Tedy až na pár světlých výjimek, kterým jsem rozuměla dobře.
Před dvěma lety jsme si s mamkou vždycky ráno přivstaly a vyrazily na pláž sbírat mušle, protože sbírat je přes den bylo nemožné. Ty, které přežily jízdu vlnami, spolehlivě dorazilo čištění pláží a pod koly aut praskaly ty nejkrásnější mořské poklady. Tentokrát jsem chtěla chodit ráno na pláž zase, ale pokaždé se mi "sám" přepnul budík z 5:30 na 8:30. Ani nevím, jak k tomu došlo :-)

V rámci hotelu jsme měli jednodenní vstup zdarma do Beach Village, což bylo něco jako menší aquapark 200 metrů od hotelu. Byly tam dětské tobogány, které se moc líbily Moničce, a potom tobogány trošku lepší... jeden jsem jela minimálně patnáctkrát, byl perfektní. Potom tam byla prudká skluzavka, která se hrozně líbila tátovi. Sjela jsem ji jednou a bylo mi tak zle, že jsem přísahala, že už na ni nevlezu. Táta mě vyprovokoval sjet ji potom ještě dvakrát, brr :D
Hm, z fotky to nevypadá vůbec prudce, ale věřte mi, realita je jiná :D Asi v půlce jste tak mokří, že vůbec nic nevidíte a jen poslepu čekáte, až vás to vyhodí do vody.
V úterý byly v Riccione trhy. Prodávaly se tam různé řetízky, náramky, nádoby, starožitnosti, obrazy... prostě krásná procházka, krásné věci :-) Koupila jsem si náramek a hodinky, z obojího mám obrovskou radost.
Omlouvám se za špatnou kvalitu fotky, foceno mobilem při špatném světle.

Ten týden hrozně rychle uběhl. Během něj jsem stihla dvakrát přečíst knížku Netvor, ten příběh je krásný, ale tomu možná někdy věnuju samostatný článek. Každý den večer jsme se byli projít ve městě a když jsme okolo jedenácté přišli, sedla jsem si na balkon, zabalila se do deky a četla si. Měli jsme z balkonu boční výhled na moře, takže občas byla vidět blikající světla lodí. To prostředí dodávalo čtení úžasnou atmosféru a já jsem si připadala skoro jako v pohádce :)

Poslední den jsme byli u bazénu. Když nemáte k dispozici pokoj a není kde se osprchovat, nechtěli jsme chodit na pláž, protože smýt ze sebe písek byl často celkem oříšek. Odjeli jsme asi o půl sedmé večer. Bylo mi smutno, když jsem si uvědomila, že na to místo se nejspíš už nevrátím. Riccione je krásné místo.
Ráno jsme byli už skoro u českých hranic, a jejich přejetím pro mě krásná dovolená skončila. Ale co, mám spoustu fotek, spoustu vzpomínek... :-)

Zbytek fotek budu přidávat postupně ;-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kariol Kariol | Web | 25. července 2013 v 16:09 | Reagovat

Vítej zpátky! :)
Musel to být nádherný zážitek, podle tvého vyprávění bych tam klidně jela taky :)
Také jsem při výletování za hranice zjistila, že anglicky vlastně neumím, je to hrozný pocit. Vždycky si řeknu, že se konečně začnu angličtině trochu víc věnovat a ejhle - za rok jedu zase někam a zase nerozumím :D
Na tu skluzavku bych se asi bála, nemám ráda takové rychlé, prudké jízdy :) Ale co, adrenalin je taky občas potřeba, ne? :)

Těším se na recenzi knížky a na další fotky! :)

2 Luné Luné | Web | 25. července 2013 v 18:52 | Reagovat

Také se přidám s vítáním :)
Jsem moc ráda, že sis kouzlení Itálie užila. Především mi připadá krásné to povídání o zpívání moře a radosti racků. Věřím, že tyhle drobné zázraky zmírnily nepříjemné dlaně horka.

3 Luvonette Luvonette | Web | 25. července 2013 v 23:32 | Reagovat

Jó, být zpět z dovolené a vědět, že teď zase rok plný školy, nervů, učení, tělocviku(.. tfuj) a možná že už se na to místo ani nevrátíš je strašný pocit. Před týdnem jsem se vrátila z Bulharska a když si představím, co mě čeká, je mi na omdlení. Měli jsme předplacený AllIn, na jeden den jsme ztratily takové speciální kartičky a pořádně to vysvětlit byl opravdu oříšek. Takže tenhle rok se té angličtině OPRAVDU BUDU věnovat :D. My výhled na moře bohužel neměli (ale narozdíl od Řecka ani výhled do zdi/do koupelen sousedního penzionu, takže ok :D), ale výhled na noční město s knížkou v ruce byl také nádherný. Asi se na toho Netvora jak říkáš kouknu. Na ten tobogán bych nešla. Mám strach, že bych vypadla/odletěla/utopila se/pořezala/spadly by mi plavky/bochla bych se do hlavy/pozvracela se atd. nic pro mě ;).

4 maty-web maty-web | Web | 26. července 2013 v 15:22 | Reagovat

To je fajn, že sis to tam užila. Já Itálii miluju. Jsem do ní takový blázen, že se i učim Italštinu :D Bohužel jsem tam byl zatím vždy jen na týden. CHtěl bych tam být....alespoň ROK :D

5 Arwen Arwen | Web | 27. července 2013 v 12:46 | Reagovat

Páni! Tak to sis to nádherně užila. Já bych tu skluzavku nesjela ani náhodou. :) A ty fotky jsou pěkné těšímn se na další ;)

6 Mniška Mniška | E-mail | Web | 28. července 2013 v 19:52 | Reagovat

Inu, zase tak dlouhý článek to nebyl :), já jsem si tedy příjemně početla. Jako bych tam byla!
Moc hezký článek jsi napsala a i fotky jsou moc hezké, přivezla sis pěkné suvenýry!
Ale co Ty víš, třeba se tam někdy zase vrátíš. Znáš to, sny se plní, když se chce ;)
Rovněž se těším na další fotky nebo další report z tohoto kouzelného místa!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama